Co to vlastně znamená "sestoupit z výšin"?
Každý z nás má občas ten úžasný pocit, kdy se cítíme jako na vrcholu světa. To se může stát po úspěšně zdolané výzvě v práci, během sportovního zápolení nebo po nádherném večeru stráveném s přáteli. Ale co potom? Když ten vrchol opadne a my se najednou ocitneme zpátky ve svém běžném životě, někdy může být těžké se s tím vyrovnat. Pocity mohou být rozporuplné – z jedné strany je tu pýcha a spokojenost, z druhé strany prázdnota a úzkost. Znáte to, že? Jeden den slavíte úspěch, a druhý už možná máte pocit, že nejste na správném místě. Nejdůležitější je mít toho vědomí a umět se s tím vším správně vypořádat. Budeme se tedy bavit o tom, jak si udržet chuť do života i po těch největších radostech, a jak se "vrátit na zem" s nadhledem a optimismem.
Uznejme emoce, které cítíme
Pojďme tedy mluvit o emocích, protože právě ty jsou ve hře. Když slavíme, jsou naše emoce na vrcholu – je to adrenalin, euforie, podezřelé množství smíchu a třeba i pár skleniček vína navíc. Ale i tyhle emoce mohou být náročné a může pro nás být těžké se s nimi vypořádat, když později nastane klid. Například ty emoce nezmizí jen tak, je důležité si to uvědomit. Můžeme se cítit vyčerpaní, protože náš mozek prožil opravdu intenzivní zážitek. Je klíčové naučit se emoce akceptovat a pracovat s nimi, ne je potlačovat. Připomeňte si, že přirozené je, že po každém vzestupu přijde mírný útlum, a není potřeba se tím stresovat. Procesy, které se odehrávají v našem těle a psychice, jsou úplně přirozené a je dobré je plně prožít.
Zpomalme a dodejme životu rytmus
Když jsem mluvila o tom, jak se cítíme po vzestupech, vzpomněla jsem si na loňské Vánoce. Tomáš a děti, Matyáš s Veronikou, to byl opravdu šílený čas. Večeře, dárky, spousta vypitých šálků svařáku a nekonečné rodinné hry. A pak najednou 2. ledna ráno – běžný den jako každý jiný. Pocit prázdniny zmizel s prvním zazvoněním budíku. A co jsem udělala? Zpomalila jsem. Vytvořila jsem si pomalé ranní rituály, pochutnala jsem si na kávě tak dlouho, jak jsem chtěla a zamyslela se nad tím, jaké malé radosti může přinést i obyčejný den. Někdy je opravdu třeba zábavu vyměnit za klid a srovnání myšlenek. Udělat si čas pro sebe, poslouchat ticho nebo se procházet s naším psem Maxem, to mi pomáhá dostat se zpět do normálního tempa života. Rytmy jsou v životě důležité a jejich nastolení nám může napomoci zase se o něco lépe cítit.
Jak zvládnout změnu energetické úrovně
A teď k něčemu opravdu důležitému – jak zvládat tu změnu energie. Když máme hodně energie, chceme dělat tisíc věcí najednou. Opravit kohoutek, založit nový projekt, naučit se novou jazykovou frázi – zní to známě? Ale pak, jakmile přijdeme o tu energii, která nás hnal vpřed, může nastat vyhoření a únava. Co s tím? Musíme znovu nastartovat naše baterie. To neznamená lenošit pořád doma a dělat nic, ale spíš přizpůsobit naše aktivity aktuálnímu energetickému stavu. Třeba místo běhání půjdu na procházku, místo velkého úklidu se spokojím s tím, že si jen trochu uklidím na stole. Mějte na paměti, že energii potřebujete nejen na vaše aktivní chvíle, ale i na odpočinek a regeneraci. Slyšeli jste někdy o spořivých žárovkách energie? Buďte jako ony.
Znovu nalezněte svůj denní režim
Jedna věc, která pomáhá, je znovu se dostat do svého starého denního režimu. Pokud to jde, snažte se držet určité rutiny. Třeba ranní běh? No pro mě to byl vždy spíš ranní sprint do školky s dětmi, po pravdě řečeno. Ale i to je dobrý začátek dne. Ráno vstávat ve stejnou hodinu, večer chodit spát přibližně ve stejný čas – tohle všechno nám pomůže dostat tělo i mysl zpět do normálního rytmu. A nezapomeňte přidat i zdravé stravovací návyky. Přiznám se, po těch svátecích hostinách mám obvykle chuť na nějakou tu zeleninu. Asi to znáte, že? Tělo vám samo řekne, co potřebuje. A nezapomeňte, že občas je normální, že něco nejde podle plánů – to je v pořádku. Flexibilita je také důležitá.
Cvičení a relaxace jako klíč k obnově
Možná si myslíte, že cvičení a relaxace je to poslední, co by vám hlava po "přistání z oblak" mohla přikazovat. Ale opak je pravdou! Jemné stretching, jóga nebo třeba jen dlouhá procházka s Maxem mohou vašemu tělu i mysli neskutečně prospět. Spojuje se tu totiž fyzická aktivita s momenty klidu a relaxace. A pokud vám cvičení neříká tolik, zkuste meditaci, dýchací cvičení nebo něco co vás baví a zároveň uvolňuje. Pro mě je to někdy jen poslouchání hudby nebo péct s dětmi. Vypnout a nechat se unášet v rytmu, který vám vyhovuje, to je lék na mnoho neduhů. Stačí občas vypnout ten neustálý proud myšlenek a na chvíli se jen tak vznášet v přítomném okamžiku.
Udržujte kontakt s lidmi okolo sebe
Nebudeme si nic nalhávat, občas to chce i trochu ten zapojení okolního světa. Ano, mám na mysli socíální interakce. Po velkém úspěchu může být lákavé se světu uzavřít a nechat se unášet vzpomínkami na to, jaké to bylo. Ale věřte mi, mluvit s přáteli, rodinou nebo i s kolegy může být sakra dobrou terapií. A navíc, když sdílíte své zážitky, můžou vám druhí lidé pomoci vidět věci v jiném světle. Nemusíte být hned středem pozornosti – stačí jen být součástí nějaké menší skupiny a udržovat ten lidský kontakt. Třeba jen skupinový chat nebo poslání pár zpráviček, to mi vždy zvedne náladu. A pamatuje si, jednou se ti druzí mohou vrátit pomocí, když to budeš ty, kdo bude potřebovat povzbudit.
Vyhledání pomoci a podpory
Není na škodu si přiznat, že občas prostě potřebujeme pomoct. A nepovažujte to za porážku, vůbec ne! Někdy anženet si odbornou pomoc nebo jen hledání podpory u blízkých. Když jsem po maratónu, který jsem běžela s Tomášem, cítila pořádný útlum, neváhala jsem a domluvila jsem se na pár sezeních s psychologem. A myslela bych si, že to bude nuda, ale ouha, někdy je jen ten rozhovor s někým, kdo vás nezná tak, jako rodina, opravdu osvěžující. Vyhledávání pomoci a podpory je znamení síly, ne slabosti. A nikdy nevíte, jaké skvělé rady vám osud přihraje do cesty.
Osvěžte si svoje priority a cíle
Tak a nakonec, jak znovu rozzářit ty životní jiskry? Jednoduché – osvěžte si svoje priority a cíle. Když přijde ten pocit prázdnoty, může to být jen znamení, že je čas trochu přehodnotit, kam směřujeme. Co je pro vás důležité? Já jsem si nedávno uvědomila, že místo stíhání další a další pracovní příležitosti, chci víc času strávit s rodinou. To byl moment, kdy jsem si přeorganizovala celý životní plán. Není to však o radikálních změnách, ale spíše o malých úpravách, které vedou k tomu, že se cítíte o něco lépe. Třeba si stanovit nové výzvy nebo něco, na co se můžete těšit. A pamatujte, že splněný cíl je vždy důvod k oslavě, ale také příležitost k tomu položit si další cíl a pokračovat dál.
Tak, jak vidíte, vrátit se na zem po velkém úspěchu či radostném okamžiku není nic, čeho byste se měli bát. Spíše je to cesta, kterou si můžeme užívat, protože nám dává šanci pro návrat k sobě samému, k objevení nových cílů a příležitostí a k posílení našich vztahů s blízkými. Pamatujte, každý den nám nabízí malé věci ke štěstí – a to i po těch nejvyšších výšinách!